Manuál první pomoci pro děti a dospívající

Pro rodiče - manuál první pomoc

Děti jsou od přírody zvídavé a hravé. Žádná hra pro ně není cizí a do všeho jdou po hlavě. To se týká nejen pobytu venku, ale i při hraní si na domácí půdě. Nicméně, každé takové dovádění sebou nese určité nástrahy, které mohou vyústit v úraz. Tomu se nevyhne žádné dítě, a samozřejmě žádný rodič. Je ovšem dobré být připraven na všechny možné varianty zranění, ať vás pak nic nepřekvapí a vy můžete pohotově dát první pomoc.

Manuál první pomoci pro děti je téma, které by nemělo zajímat jen zdravotníky, ale každého rodiče, prarodiče, učitele nebo jinou pečující osobu. U dětí totiž může dojít k náhlému zhoršení stavu velmi rychle a v krizové chvíli rozhodují první minuty. První pomoc přitom neznamená jen složité postupy, ale hlavně schopnost zachovat klid, správně vyhodnotit situaci a udělat několik základních kroků, které mohou dítěti výrazně pomoci ještě před příjezdem záchranné služby. Odborné zdroje zdůrazňují, že v opravdové nouzi jde především o rychlé rozpoznání život ohrožujícího stavu a okamžitou reakci.

Dětská první pomoc má svá specifika, protože dítě není „malý dospělý“. Jinak se hodnotí dýchání u kojence, jinak se postupuje při dušení u menšího dítěte a odlišnosti existují i u resuscitace, popálenin nebo úrazů hlavy. Právě proto je důležité znát základy první pomoci přímo pro dětský věk a nespoléhat jen na obecné rady. Správný postup se může lišit podle toho, zda jde o novorozence, kojence, batole nebo starší dítě, a v praxi bývá rozhodující i to, zda je dítě při vědomí, dýchá a reaguje na oslovení.

Mezi situace, které vyžadují rychlou orientaci, patří například dušení, bezvědomí, zástava dechu, silné krvácení, popáleniny, otravy nebo tonutí. U dětí jsou časté i úrazy v domácnosti, při sportu nebo při hře, a právě proto má smysl mít základní manuál první pomoci stále po ruce. Důležité není umět všechno dokonale zpaměti, ale vědět, jak postupovat krok za krokem a kdy už bez odkladu volat odbornou pomoc. Například u dušení nebo závažných popálenin může správná první reakce zásadně ovlivnit další průběh i následky.

Velkou součástí první pomoci je také prevence paniky. Ve stresu bývá pro pečující osoby nejtěžší právě to, že se bojí udělat chybu. Kvalitně připravený manuál ale může pomoci tento strach zmírnit, protože nabízí srozumitelný opěrný bod pro situace, které přicházejí nečekaně. Smyslem není vyvolávat obavy, ale dodat jistotu, že i laik může dítěti do příjezdu lékařské pomoci výrazně pomoci. Odborné organizace proto dlouhodobě doporučují, aby rodiče a pečující osoby znali alespoň základní postupy první pomoci a ideálně si je i prakticky vyzkoušeli.

Úvod do problematiky dětské první pomoci by měl proto stát na jednoduché myšlence: nejde o to stát se zdravotníkem, ale být připravený. Když člověk ví, jak rozpoznat nebezpečné příznaky, jak dítě bezpečně zkontrolovat a kdy volat záchrannou službu, získává v krizové situaci obrovskou výhodu. Manuál první pomoci pro děti tak není jen praktickým přehledem, ale také důležitým nástrojem, který může zvýšit bezpečí dítěte doma, ve škole i venku.

První pomoc při úrazech 

Dítě se může poranit takřka všude. Ať už venku nebo doma, úraz se může stát kdekoli. Nutné je především zachovat klid a podat první pomoc co možná nejrychleji. Ne vždy si samozřejmě poradíte sami, někdy je potřeba přivolat lékařskou pomoc. Nicméně každá okamžitá pomoc je důležitá, a čím více na to budete připraveni, tím lépe.

Úrazy venku

Především v letních dnech přibývají úrazy způsobené hraním si venku. Je to logické, krásné počasí vybízí k dovádění, což ale někdy může skončit právě oním úrazem. Zde je výpis nejčastějších úrazů nebo bolístek, které děti potkávají při hraní či pobytu venku.

manual-prvni-pomoci-uraz

  • Pád

To, že děti padají, je normální. Děti můžou spadnou všelijak, proto záleží, do jaké části se bouchly či na co spadly. Místo může být zarudlé a může se objevit otok nebo modřina. V tomto případě stačí studený obklad a postižené místo chladit. Následně použijte protizánětlivou mast. Jestli ji nemáte, využijte klidně i med. Ten umí skvěle hojit rány. Pokud je místo sedřené, nejprve ránu vydezinfikujte. Poté místo přelepte náplastí.

Pokud dítě po pádu zvrací, točí se mu hlava, nebo se chová jinak než obvykle, je nutné být ve střehu a dítě nejlépe vzít do nemocnice.

  • Štípanec

Nejčastěji se stává, že děti bodne včela nebo vosa. Rozdíl poznáte tak, že po štípnutí včelou zůstane žihadlo v ráně, kdežto u vosy nikoli. V první řadě je nutné prohlédnout místo štípnutí. Pokud uvidíte žihadlo, je důležité ho co nejrychleji vytáhnout. Čím rychleji k vytažení dojde, tím menší bude reakce v okolí vpichu. Dítě by mělo mít po bodnutí odpočinkový režim. Ránu ledujte, případně použijte gel na štípance. Jestli jste doma, můžete si udělat domácí kaši z jedlé sody a vody. Tu naneste na postižené místo.

Pokud je dítě alergické, nasaďte mu léky tomu určené (antihistaminika). Pokud se stav nebude lepšit, vyhledejte lékařskou pomoc. 

  • Klíště

V posledních letech se velice rozmnožila klíšťata. Je proto více než snadné je chytit i po běžné procházce. Pokud si děti hrají v lese, louce nebo celkově vyšší trávě, je nutné je vždy pořádně prohlédnout. Jestliže je totiž klíště odstraněno do 2 hodin od přisání, nemusí zanechat žádné následky.

Klíště vyndávejte opatrně, nejlépe navlhčeným tamponem, nebo speciální pinzetou. Musíte být ale opatrní, ať neurvete hlavičku od těla. Pomalými krouživými pohyby přejíždějte po klíštěti, dokud se nepustí. Pokud máte pinzetu, chyťte klíště a pohyby sem a tam se snažte klíště opatrně dostat ven. Následně místo po klíštěti dezinfikujte. Poté dítě raději 2 týdny hlídejte, jestli se u něj neprojeví borelióza. To poznáte tak, že by místo po klíštěti natékalo. Pokud se nepodaří klíště vytáhnout celé (tělo se urve od těla), vyhledejte lékaře, který ránu vyčistí a zbytek klíštěte vytáhne.

Klíště nikdy nepotírejte olejíčkem nebo krémem. Byť se stane, že se klíště udusí, během toho vypustí do těla mnoho škodlivých látek. 

  • Zlomenina

Zlomenina se občas zaměňuje za naražení kosti. Kolikrát obojí bolí stejně. V potaz se musí brát i fakt, že dítě je v šoku, a proto na první dobrou nemusí být patrné, zda je kost doopravdy zlomená. Pokud je ovšem místo neohybné, případně se začíná tvořit otok, jedná se o zlomeninu. Pro jistotu vždy dítě vezměte do nemocnice na rentgen. S poraněnou částí těla nehýbejte.

  • Vyvrtnutý kotník

K těmto úrazům dochází velice často, neboť stačí jeden špatný krok a vyvrtnutý kotník je na světě. Stane se tak, neboť se kotník dostane do pro něj nepřirozené polohy. Kotník většinou nateče a je na dotek citlivý. Pokud nejsou přetrhané vazy, stačí klidový režim, kotník chladit, případně zatejpovat. Pokud jsou ovšem vazy přetrhané, je nutné vyhledat lékařskou péči. Dítě posléze dostane ortézu a berle. 

  • Krvácení 

Někdy se hraní zvrtne a skončí to krvavou ránou. Prvně je nutné posoudit závažnost situace. Pokud je rána hluboká, krvácení nejde zastavit, nebo pokud bylo dítě pokousáno nějakým zvířetem, na nic nečekejte a volejte lékařskou pomoc. Dítěti se mezitím snažte pomoci. Pakliže v ráně zůstal nějaký předmět, nikdy se jej nesnažte vytáhnout. Raději počkejte na odbornou pomoc. Mezitím by vám operátoři na telefonu měli poradit, co dělat. Každá rána je totiž jiná a vyžaduje jiné zacházení. Všeobecně ale platí, že byste se měli snažit krvácení zastavit. K tomu nejlépe poslouží obvaz, případně jakákoli látka, co máte po ruce. Tu přitlačte jemně na ránu po zhruba 3 minuty. Poté se snažte zafixovat ránu a nehýbat s dítětem. Postižené místo se snažte mít ve vyvýšené poloze, abyste předešli případnému šoku.

Krvácení z nosu – dětem se často stává, že krvácejí z nosu. V tomto případě je nutné dětem přiložit mokrý obklad na zátylek. Krom toho můžete dítěti stisknout kořen nosu.  

  • Problémy s dechem 

Problémy s dechem mohou mít více příčin. Může se jednat o vdechnutý či zaseknutý předmět v jícnu, ale třeba i o alergii nebo astma. Pokud má dítě problémy s dechem kvůli astma, musíte ho za každou cenu uklidnit. Panika ničemu nepomůže, ba naopak, dítěti sevře hrdlo ještě více. Dítě nikdy nepokládejte, nechte ho sedět, lépe se mu bude dýchat. Pokud má v krku něco uvízlého, dítě lehce předkloňte a snažte se jemně bouchat mezi lopatky, aby se předmět dostal ven. Pokud má dítě stále problém s dechem a nic nepomáhá, zavolejte lékařskou pomoc. 

  • Těleso v očích

Během hraní si venku se může stát, že se dítěti do očí dostane cizí těleso, které způsobuje bolesti a rozostřené vidění. Vše záleží na velikosti tělesa. Prvně počkejte, zda se těleso nevyplaví samo pomocí slz. Pokud ne, zkuste předmět vytáhnout sami. Dítě by se mělo koukat nahoru. Pomocí kapesníčku se snažte opatrně těleso vytáhnout. Pokud to nejde, nebo to dítěti způsobuje bolesti, oko zakryjte obvazem a vyhledejte očního lékaře.

Příruční lékárnička

Lékárnička první pomoci pro děti by měla obsahovat hlavně základní vybavení pro ošetření drobných poranění, rychlou reakci při běžných úrazech a několik praktických pomůcek, které usnadní řešení akutní situace doma i na cestách. Důležité je, aby byla přehledná, snadno dostupná pro dospělé, ale zároveň uložená mimo dosah malých dětí. Odborné zdroje doporučují mít alespoň jednu dobře vybavenou lékárničku doma a další například v autě nebo v přebalovací tašce či batohu na cesty.

Základem by měl být materiál pro ošetření ran a krvácení. Do dětské lékárničky proto patří náplasti různých velikostí, sterilní gázové čtverce, obvazy, elastické obinadlo, zdravotnická lepicí páska a ideálně i antiseptický prostředek vhodný k čištění drobných ran. Praktické jsou také hydrogelové nebo speciální náplasti na menší oděrky a puchýře, případně chladivý obklad pro drobné otoky, naraženiny nebo štípnutí. Takové vybavení odpovídá běžným doporučením pro domácí lékárničky první pomoci.

manual-prvni-pomoci-lekarnicka

Velmi užitečné jsou i pomocné nástroje. V lékárničce by neměly chybět nůžky, pinzeta, jednorázové rukavice, digitální teploměr a případně resuscitační rouška nebo bariérová pomůcka pro podání umělého dýchání. U dětské lékárničky má smysl přidat i stručný tahák první pomoci s důležitými čísly a základním postupem pro krizové situace, protože ve stresu může i jednoduchá nápověda výrazně pomoci. Červený kříž přímo doporučuje doplnit lékárničku o osobní položky, kontakty a další pomůcky podle doporučení zdravotníka.

Specifickou část dětské lékárničky tvoří individuální potřeby dítěte. Pokud má dítě alergii, astma nebo jiné chronické onemocnění, měly by být součástí lékárničky i léky předepsané lékařem, například úlevový inhalátor, autoinjektor adrenalinu nebo další doporučené přípravky. Smysl má přiložit i přehled dávkování, seznam léků, které dítě užívá, a kontakty na rodiče a pediatra. Právě osobní položky patří podle doporučení mezi důležitou součást každé dobře připravené lékárničky.

Naopak je dobré připomenout, že lékárnička první pomoci není náhradou za lékařské vyšetření ani za odbornou léčbu. Měla by pomoci zvládnout první minuty a ošetřit běžné potíže, ale při vážnějším úrazu, potížích s dýcháním, bezvědomí, silném krvácení, podezření na otravu nebo rychle se zhoršujícím stavu dítěte je nutné bez odkladu vyhledat odbornou pomoc. Stejně důležité je lékárničku pravidelně kontrolovat, doplňovat spotřebovaný materiál a hlídat expiraci jednotlivých přípravků.

Pro běžný praktický přehled tedy dětská lékárnička první pomoci obvykle obsahuje materiál na rány, pomůcky pro základní ošetření, teploměr, ochranné rukavice a individuální léky dítěte. Nejlepší lékárnička není ta největší, ale ta, ve které se dospělý rychle vyzná a kterou má skutečně připravenou ve chvíli, kdy ji potřebuje.

Je samozřejmé, že nikdy nemůžete být zcela vybaveni na vše, co se venku může stát. Pokud ale jdete s dítětem ven, vybavte se menší lékárničkou, která bude obsahovat základní věci. Ty mohou výrazně pomoci v případně úrazu. Jestliže jde dítě samo na výlet, nezapomeňte mu lékárničku přibalit také.

V takové lékárničce by nemělo chybět:

  • Obinadlo
  • Dezinfekce
  • Náplasti
  • Gel na bodnutí
  • Vatové tamponky (klasické i do uší) – mohou pomoci při vyndávání klíšťat, ale i při dezinfekci
  • Antihistaminika
  • Další léky (prášky na bolest, černé uhlí apod.)

Do lékárničky můžete přidat cokoli, co vás napadne a co by mohlo být ku prospěchu. Toto je takový základ, který se v tašce nebo kabelce rozhodně neztratí.

Úrazy doma 

Úrazy se mohou dětem stát i doma. Ačkoli máte pocit, že jsou na bezpečné půdě a že je navíc po očku hlídáte, stačí jedna vteřina a dítě se může kromě klasických úrazů například popálit nebo otrávit. 

  • Otrava

Dítě se doma může otrávit velice snadno. Děti jsou totiž zvídavé a rády prozkoumávají vše, co je kolem nich. A to i skrze chuťové pohárky. Může se tak stát, že dítě ochutná kosmetické produkty, čistící prostředky nebo sní prášky. V tomto případě se nikdy nesnažte dítě donutit zvracet nebo mu žaludek samo pročistit. Okamžitě zavolejte sanitku nebo sami zajeďte k lékaři. Během toho mu můžete vyčistit pusu vodou. Dítě se může i lehce napít, nejlépe vody, vhodné je ale i mléko. Dávejte mu pít jen po troškách, aby to nevyvolalo zvracení.

  • Chemické látky na kůži

Dítě se nemusí vyloženě napít čistícího přípravku, může se jím ale polít. Některé přípravky jsou velice chemické a mohou poleptat kůži. Postižené místo okamžitě opláchněte vodou, klidně i 10 a více minut. Pokud se mu látka dostane do očí, postupujte stejně. Jestli se dítě nadýchalo chemických výparů, jděte s ním rychle na čerstvý vzduch.

  • Popáleniny

Velice častým úrazem je popálenina. Dětská kůže se stále vyvíjí, a proto je mnohem citlivější než u dospělých. Dítě se může opařit jak vodou, tak se i spálit o hrnec, žehličku nebo troubu. Pokud se dítě spálí a místo není pokryté látkou, spálenou část okamžitě zchlaďte pod studenou vodou. Jestli se na místě udělají puchýře, nikdy je nepropichujte a okamžitě jeďte k lékaři.

Může se ale i stát, že na sebe dítě převrhne horkou vodu, tudíž budou popáleniny pod trikem nebo jiným druhem oblečení. Jestli je popálenina vážná a oblečení se na ni přilepilo, nikdy se onen kus oblečení nesnažte z dítěte strhnout. První pomoc dítěti podávejte přes oblečení (zchlazení).

  • Zástava dechu

Zástava dechu se může stát téměř kdykoli a kdekoli. Ačkoli je to děsivá zkušenost a žádný rodič ji nechce zažít, není zcela vyloučená. Důležité je přejít k okamžité první pomoci a neztrácet drahocenný čas.

Nejprve zjistěte, zda doopravdy došlo k zástavě dechu. Můžete využít trik se zrcátkem. Pokud bude zrcátko zamlžené, dítě dýchá. V tom případě ho položte do stabilizované polohy a zavolejte lékařskou pomoc.

Jestliže dítě nedýchá, okamžitě zavolejte sanitku, následně zkontrolujte, jestli dítěti neuvízlo něco v krku, co by mohlo způsobit zástavu dechu, a poté zahajte masáž srdce. S masáží pokračujte, než přijede lékařská pomoc.

Prevence úrazů u dětí

Prevence úrazů u dětí patří mezi nejdůležitější oblasti péče o dětské zdraví, protože mnoho vážných i běžných poranění vzniká v situacích, kterým lze do určité míry předejít. Úrazy nejsou jen otázkou nešťastné náhody. Ve velké části případů souvisejí s prostředím, dohledem dospělých a tím, zda jsou dodržována základní bezpečnostní pravidla doma, venku, při sportu i na cestách. Právě proto odborné organizace zdůrazňují, že prevence je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak chránit děti před zbytečnými riziky.

Základem prevence je uvědomit si, že dítě v různém věku čelí jiným nebezpečím. U nejmenších dětí hrozí častěji pády, opaření, dušení, otravy nebo tonutí, zatímco u starších dětí přibývají úrazy při sportu, na hřišti, při jízdě na kole nebo v silničním provozu. Účinná prevence proto nemůže být obecná, ale musí odpovídat věku dítěte, jeho schopnostem i prostředí, ve kterém se pohybuje. Dítě, které začíná lézt, potřebuje jinou ochranu než školák, který se samostatně pohybuje venku nebo sportuje.

Velmi důležitou roli hraje bezpečnost v domácnosti, protože právě doma dochází k celé řadě dětských úrazů. Smysl má zabezpečit schody, okna, ostré rohy, zásuvky a horké povrchy, ukládat léky a čisticí prostředky mimo dosah dětí a nenechávat malé dítě bez dozoru v koupelně nebo u vody ani na krátkou chvíli. Odborné zdroje zároveň připomínají, že prevence není jen o technických pomůckách, ale i o každodenních návycích dospělých. Důslednost, dohled a předvídání rizik bývají často stejně důležité jako samotné vybavení domácnosti.

Významnou oblastí je také prevence úrazů venku, zejména na hřišti, při sportu a při pohybu u vody. Děti by měly používat věkově vhodné herní prvky a ochranné pomůcky, například helmu při jízdě na kole, koloběžce nebo bruslích. U hřišť i sportovních aktivit zůstává klíčový dohled dospělého a výběr prostředí, které odpovídá věku a dovednostem dítěte. U vody je prevence ještě důležitější, protože tonutí může nastat rychle a tiše. CDC uvádí, že správné oplocení bazénu výrazně snižuje riziko utonutí malých dětí, a doporučuje také používání záchranných vest při vodních aktivitách.

Samostatnou kapitolou je bezpečnost v dopravě. Děti by měly být vždy převáženy v odpovídající autosedačce nebo podsedáku podle věku a velikosti a později připoutány bezpečnostním pásem. Starší děti je potřeba učit bezpečnému přecházení silnice, pohybu v blízkosti aut a základním pravidlům pro jízdu na kole nebo koloběžce. Prevenci úrazů zde netvoří jen vybavení, ale i pravidelné opakování jednoduchých návyků, které si dítě postupně osvojí a bude je používat automaticky.

Prevence úrazů u dětí tedy stojí na kombinaci tří hlavních pilířů: bezpečného prostředí, aktivního dohledu a výchovy k bezpečnému chování. Nejde o to dítě omezovat na každém kroku, ale vytvořit takové podmínky, aby mohlo objevovat svět co nejbezpečněji. Dobře nastavená prevence pomáhá snížit riziko vážných následků a zároveň dává rodičům i dalším pečujícím osobám větší jistotu v každodenních situacích.

Ačkoli prevence před úrazy existuje, ne vždy jste schopní děti uhlídat nebo ubránit před pádem. Ovšem to neznamená, že není prevence důležitá. I tak může stále zachraňovat životy.

Přilba a chrániče – jestliže jede dítě na kole, bruslích nebo skateboardu, dohlédněte na to, že má přilbu a případně i chrániče. Při jízdě na kole je přilba povinná pro všechny do 18 let. Nicméně je moudré ji nosit neustále, protože při pádu z kola může dojít k nevratnému poškození hlavy. Vždy, než dítě pojede na kole nebo bruslích, zkontrolujte stav kola, zda je dostatečně nafouklé a zda fungují brzdy.

Bezpečná domácnost – doma se snažte zamyslet nad umístěním některých nebezpečných produktů. Děti by se neměly dostat k ničemu, co by je mohlo ohrozit. Uklízecí prostředky, léky, ale i nože se snažte držet mimo dosah dětí. Tak stejně rychlovarnou konvici, případně jiné kuchyňské spotřebiče.

Okna by měla být vždy zavřená, případě opatřená pojistkou nebo ochrannou sítí.

Všechny eklektické zásuvky by měly být zakryté speciálními krytkami. Ostré rohy u schodů nebo u stolu můžete přikrýt bezpečnostními prvky.

Bazén – na koupališti se snažte mít dítě pořád na dohled, aby nechodilo do větší hloubky. Kolem bazénu by mělo dítě chodit obuté, aby neuklouzlo, nebo aby ho nepoštípala včela či vosa. U bazénu na zahradě platí stejná zásada.

Dětská hřiště – ať už si děti hrají kdekoli, vždy by měly dodržovat řád dětského hřiště a využívat prolézačky tak, jak se mají. Nejlépe však, pokud stav hřiště sami zkontrolujte, zda tam nejsou žádné nebezpečné prvky, případně zda jsou prolézačky v dobrém stavu. Děti by měly dodržovat i věkový a váhový limit, který je na každou prolézačku stanoven.

Otrava jídlem – otrávit se mohou děti i venku, a to tím, že budou jíst to, co neznají. Může se jednat o houby, ale i různé bobule. Poučte děti, že co neznají, se nejí.

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: