Nemoci přenášené klíšťaty

Jaké nemoci přenáší klíšťata

Na první pohled vypadá neškodně. Malý, pomalý, téměř nenápadný tvor, který se drží v trávě nebo na keřích. Jenže za touto nenápadností se skrývá skutečná hrozba. Klíště může být nositelem závažných onemocnění, která zasáhnou nervový systém, klouby, srdce i kůži. A nejhorší na tom je, že nákaza často probíhá plíživě, bez jasných příznaků, dokud není pozdě.

V posledních desetiletích se klíšťata stala nejen běžným parazitem. Jak se rozšiřuje jejich výskyt, roste s ním i paleta nemocí, které přenášejí. V Česku nejčastěji mluvíme o klíšťové encefalitidě a lymské borelióze, ale klíšťata mohou být zdrojem i dalších, méně známých infekcí, které mohou mít vážné následky.

Klíšťata: Malí parazité, velké riziko

Každé jaro a léto se z přírody ozývá známé varování – pozor na klíšťata. Tihle nenápadní tvorové, sotva větší než špendlíková hlavička, jsou schopni způsobit vážné zdravotní komplikace. Neútočí agresivně, nekoušou bolestivě. Naopak. Přicházejí tiše, nepozorovaně, a právě v tom spočívá jejich skutečná hrozba. Přisají se na tělo, sají krev a přitom mohou přenášet infekce, které člověku výrazně zkomplikují život – v některých případech i trvale.

V České republice patří klíšťata k běžné součásti přírody, ale zároveň i k významnému zdravotnímu riziku. Patříme mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Stále častěji se však mluví i o lymské borelióze a dalších méně známých nákazách, které tito parazité přenášejí. Navíc s oteplováním klimatu a proměnou ekosystémů se oblast jejich výskytu rozšiřuje a sezóna výskytu se prodlužuje.

V Česku může klíště přenášet až sedm vážných nemocí, které vás mohou vyřadit z běžného života na dlouhé měsíce. Jaké jsou jejich příznaky a léčba?

Příznaky kousnutí klíštětem

Klíšťová encefalitida se na začátku projevuje podobně jako chřipka. Po 7–14 dnech se objeví zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Následně může být postižena centrální nervová soustava, což se projevuje vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy, zvracením, ztuhlostí šíje a dezorientací. Nicméně nemoc může také probíhat bez jakýchkoli příznaků.

Pro lymskou boreliózu je typická červená skvrna větší než 5 cm, která se objeví 7–14 dnů po přisátí klíštěte. Tato skvrna je ostře ohraničená s bílým středem a obvykle nebolí, maximálně může svědit. Boreliózu někdy doprovázejí i příznaky chřipky.

Jak vytáhnout klíště?

Každý má svůj oblíbený způsob vytahování klíšťat. Existuje však jen jediná správná metoda, kterou byste měli vždy dodržet, abyste minimalizovali riziko přenosu nemocí. Jak na to?

• Než začnete, umyjte si ruce a připravte si pinzetu s tenkými špičkami nebo speciální nástroj na klíšťata.
• Klíště uchopte co nejblíže u kůže, pevně u hlavičky, a táhněte ho ven plynulým pohybem bez kroucení nebo mačkání. Tento postup je klíčový, protože zabraňuje uvolnění infekčních látek do rány.
• Vyhněte se použití alkoholu, éteru nebo jiných chemikálií, které mohou klíště podráždit a zvýšit riziko infekce. Oleje či mýdla také nejsou vhodné, mohou způsobit více škody než užitku.
• Po vytažení klíštěte si znovu umyjte ruce a místo kousnutí vydezinfikujte. Sledujte ránu několik dní, a pokud se objeví neobvyklé projevy, neváhejte navštívit lékaře.

Vzhledem k tomu, kolik nemocí mohou klíšťata přenášet, je dobré dát klíště po odstranění na rozbor. V některých laboratořích v Česku vám mohou rychle zjistit, zda bylo klíště nositelem infekce. Díky tomu pak můžete včas sledovat určité příznaky nebo informovat svého lékaře.

Hodit se pak mohou praktické pomůcky na odstranění klíšťat. 

Vyšetření, jestli je klíště nakažené

Klíště vložte do malého plastového sáčku se zipem, zkumavky nebo lahvičky na vzorky. Pak ho dejte do bublinkové obálky a odešlete na adresu laboratoře. Pokud nemůžete obálku odeslat hned, uchovávejte klíště dočasně v lednici. Čím rychleji parazita pošlete, tím vyšší šance na včasné odhalení nemoci.

Léčba

Obě nemoci se léčí antibiotiky, ale důraz je kladen i na preventivní opatření. Proti klíšťové encefalitidě můžete využít očkování. Je také důležité klíště co nejrychleji a celé odstranit. Přenos klíšťové encefalitidy je okamžitý, ale riziko boreliózy stoupá až po 24 hodinách, takže včasným odstraněním klíštěte můžete předejít nákaze. Nejlepší prevencí je však zabránit přisátí klíštěte používáním repelentů a nošením oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.

Pokud se u vás během několika týdnů po odstranění klíštěte objeví nějaké příznaky, obraťte se na svého lékaře.

Nebezpečí, které klišťata představují

Obě nemoci, jak klíšťová encefalitida, tak lymská borelióza, mohou probíhat bez komplikací, ale také hrozí vážné následky. Klíšťová encefalitida postihuje mozkové blány a mozek, což může vést k ochrnutí, problémům s rovnováhou, soustředěním nebo spánkem, případně i k depresím či dokonce úmrtí. Mezi komplikace lymské boreliózy patří záněty kloubů, šlach, kožní obtíže a meningitida.

Mám klíště - nejčastější otázky

1. Co mám dělat, pokud si najdu klíště

Jestliže máte klíště, je důležité ho co nejdříve a správně odstranit. Použijte pinzetu nebo nástroj na klíšťata a pevně ho uchopte co nejblíže k pokožce. Pomalu ho vytáhněte ven, aniž byste ho zmáčkli nebo poškodili. Místo pak vydezinfikujte a sledujte případné změny na kůži či zdravotní příznaky.

2. Co sledovat po vyndání klíštěte

Po vyndání klíštěte sledujte místo kousnutí a svůj zdravotní stav. Jestliže se objeví zarudnutí, otok, vyrážka ve tvaru terče nebo příznaky jako únava, bolest hlavy, horečka či bolesti kloubů, vyhledejte lékaře a informujte ho o klíštěti.

3. Jak dlouho trvá, než mě klíště nakazí

Klíště může během sání přenést různé patogeny na hostitele a riziko infekce roste s délkou přisátí. U boreliózy je riziko přenosu výrazně vyšší po 24 hodinách, zatímco u klíšťové encefalitidy může k nákaze dojít už v prvních hodinách po kousnutí. Obecně platí, že bakterie se přenášejí později než viry.

4. Jak dlouho klíště žije a jak dlouho saje

Klíště může podle druhu a podmínek žít od několika měsíců až po roky. Během života prochází stadii larvy, nymfy a dospělce a v každé fázi potřebuje krev hostitele.

Délka sání klíštěte se liší podle jeho vývojového stádia a druhu. Larvy a nymfy obvykle sají 2 až 4 dny, zatímco dospělá klíšťata mohou sát více než týden, tedy 5 až 10 dnů.

5. Jak vypadá, když je klíště přisáté, a jak vypadá flek

Přisáté klíště může na kůži zpočátku vypadat jako znaménko. Obvykle svědí a při bližším pohledu uvidíte jeho nožičky. Po nějaké době, když je klíště nasáté, už si ho se znaménkem nespletete.

Každý to má jinak, někomu se po odstranění klíštěte neobjeví žádné příznaky, zatímco jiný může mít svědící flek i několik dní. Měli byste zpozornět, pokud se na kůži objeví pravidelná kulatá skvrna s bílým středem, která je charakteristická pro boreliózu. Tato skvrna obvykle nevzniká okamžitě, ale 1 až 2 týdny po přisátí klíštěte.

Nejčastější nemoci přenášené klíšťaty

• Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je vážná neuroinfekce, kterou přenáší klíště obecné. Můžete se nakazit také z nepasterizovaného mléka od nakažených krav, koz či ovcí.

Jak nemoc poznat: První fáze připomíná chřipku, kterou tělo často zvládne samo. Pokud ne, nastává druhá fáze s příznaky jako silné bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, třes, závratě a vysoká horečka. V těžších případech může dojít k ochrnutí či poškození sluchu. U dětí bývá průběh mírnější, ale u dospělých hrozí vážné komplikace, včetně neurologických problémů. Ve vzácných případech může nemoc skončit smrtí.

Léčba probíhá v nemocnici, kde je podávána analgetika a léky proti otokům mozku a zvracení. Následné sledování trvá rok. Očkování je nejlepší ochranou, protože jde o jediné klíšťové onemocnění, proti kterému existuje vakcína.

• Lymská borelióza

Ačkoli se dříve zvažoval přenos lymské boreliózy hmyzem, dnes se mluví pouze o nepřímém přenosu, například když se hmyz rozdrtí na kůži. Většina případů nákazy ale pochází z přisátí klíštěte. Přenos z matky na plod byl také potvrzen. K infekci dochází obvykle po 48 hodinách přisátí, ale není vyloučena ani po 24 hodinách.

Jak nemoc poznáte: Na místě přisátí se často objeví červená skvrna s bílým středem, ale ne u každého. Nákazu doprovází únava, teploty a bolesti kloubů. V pokročilých stádiích může dojít k otokům kloubů, ochrnutí lícního nervu, zánětům srdce, nervů a dalších orgánů.

Léčba: Nejlepší prevencí je rychlé odstranění klíštěte, desinfekce ranky (ideálně jódovým přípravkem) a vyšetření klíštěte na nemoci.

• Tularémie

Nemoc přenášejí zajíci, divocí králíci a vzácně i klíšťata, která vylučují bakterie do prostředí prostřednictvím sekretů a exkrementů. Můžete se nakazit manipulací s infikovanými zvířaty, vdechnutím kontaminovaného prachu nebo přisátím nakaženého klíštěte.

Jak nemoc poznáte: Projevuje se horečkou, otokem lymfatických uzlin a nekrózou jater či sleziny. Při vdechnutí infikovaného prachu se objeví dušnost a kašel. Nejčastěji se nemoc přenáší poraněním kůže, kde se vytvoří vřed doprovázený zánětem uzlin.

Léčba: Nemoc se léčí antibiotiky, v případě postižení uzlin může být nutný chirurgický zákrok. Očkování není dostupné.

• Ehrlichióza

Toto onemocnění přenášejí hlavně klíšťata.

Jak nemoc poznáte: Projevuje se horečkou, bolestmi hlavy a svalů, zvětšenými uzlinami a někdy kožními změnami podobnými lymské borelióze. Nemocný bývá malátný a zvrací. Ehrlichióza napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, což může ohrozit těhotenství.

Léčba: Po laboratorním potvrzení se léčí antibiotiky. Očkování proti této nemoci neexistuje.

Mezi méně časté nemoci patří bartonelóza, babesióza, neoehrlichióza.

• Bartonelóza
  V místě přisátí klíštěte se objeví tmavší strup, následovaný otokem uzlin, horečkou a chřipkovými příznaky. Nejčastěji postihuje osoby se slabší imunitou.
  
  
• Babesióza
  Nemoc může probíhat bez příznaků, nebo se projeví jako vážné onemocnění s horečkou, třesem, zvětšenými játry a žloutenkou. Často se vyskytuje spolu s boreliózou, což ztěžuje léčbu, pokud není včas odhalena. V ČR se vyskytuje pouze jako importovaná infekce.
  
  
• Neoehrlichióza
  Projevuje se opakujícími vysokými horečkami, zimnicí, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a ztuhlostí krku. Mohou se objevit i cévní a tromboembolické příhody. Při včasné diagnóze je podle odborníků dobře léčitelná, ale je nebezpečná hlavně pro lidi se slabší imunitou.

10 zásad ochrany proti klíšťatům

1. Při pohybu v přírodě noste vhodné oblečení, jako jsou pevné boty a dlouhé kalhoty s gumou přes kotníkovou botu nebo nohavice zasunuté v ponožkách. Klíšťata se na hladkém materiálu hůře udrží a na světlém oblečení jsou lépe vidět. Ochranné návleky jsou také skvělou volbou, vhodné i pro zimní sporty.
   
   
2. Použijte repelent. Můžete zvolit repelenty s vysokým obsahem DEET, které jsou ideální pro delší pobyty v přírodě, nebo repelenty s nižším obsahem DEET, které jsou šetrné k citlivé a dětské pokožce. Repelenty s permethrinem aplikujte pouze na oblečení a nikdy na pokožku, ošetřené oblečení nechte oschnout. Permethrin je toxický pro kočky, takže je chraňte před kontaktem s nastříkaným oblečením.
   
   
3. Mějte s sebou praktickou cestovní sadu na odstranění klíštěte.
   
   
4. Vyhněte se pohybu v hustém porostu smíšených lesů.
   
   
5. Chraňte domácí zvířata před klíšťaty pomocí speciálních přípravků.
   
   
6. Ošetřete boudy a přístřešky domácích zvířat vhodnými repelenty.
   
   
7. Po návratu z vycházky vždy důkladně vyčešte psa.
   
   
8. Vytvořte na svém pozemku nárazníkovou zónu proti klíšťatům.
   
   
9. Svrchní oblečení svlékněte před vstupem do domu a důkladně vyklepejte nebo vykartáčujte. Oblečení můžete také na minimálně 15 minut vložit do sušičky.
   
   
10. Po návratu domů se pečlivě prohlédněte a požádejte někoho, aby zkontroloval místa, která sami nemůžete vidět. Pokud najdete přisáté klíště, okamžitě ho vytáhněte.

Babské rady proti klíšťatům

Výběr osvědčených babských rad proti klíšťatům, které si lidé předávají po generace. Ne všechny mají vědecké potvrzení, ale mnohé z nich lidem opravdu fungují – a některé stojí minimálně za vyzkoušení:

1. Česnek jako odpuzovač

Říká se, že lidé, kteří pravidelně jedí česnek, jsou pro klíšťata méně přitažliví. Silné aroma se prý vylučuje potem a může klíšťata odpuzovat. Nefunguje to vždy stoprocentně, ale česnek je zdravý – takže tím nic nezkazíte.

2. Domácí repelent z bylinek

Smíchejte ve vodě nebo alkoholu silné výluhy z bylin jako jsou:

• rozmarýn
• levandule
• máta
• citronela
• tea tree

Nastříkejte si to na oblečení i pokožku. Klíšťata nesnáší silné, aromatické vůně.

3. Ocet s citronem

Staré dobré kombinace – jablečný ocet s několika kapkami citronové šťávy – se používá jako repelent. Můžete si jím potřít kůži nebo ho smíchat s vodou a rozprašovačem nanášet na oblečení.

4. Nasypte sůl do ponožek

Někteří lidé věří, že klíšťata nemají ráda slané prostředí. Pokud jdete do trávy, zkuste nasypat trochu soli do ponožek. Přinejmenším si tím vytvoříte další bariéru.

5. Kalhoty do ponožek

Není to sice „babská“ rada v pravém slova smyslu, ale je to klasika z dob našich babiček. Zastrčit kalhoty do ponožek a rukávy pod manžety. Klíšťata tak ztížíte cestu k holé kůži.

6. Domácí mazlíčci – babská rada navíc

Do obojku psa můžete vložit sušený rozmarýn nebo levanduli zabalené v gázovém sáčku. Má to fungovat jako přirozený repelent.

7. Mýdlová voda s olejem

Některé babičky si míchají vlastní „repelentní mazání“ z vody, trošky mýdla a pár kapek éterického oleje. Natírají si tím ruce a nohy před cestou ven.